Jak na přechodníky?
Ahojky! Konečně je na světě můj článek na přechodníky!
Rád/a používáš při svém psaní přechodníkové tvary, ale stále trochu plaveš v jejich tvoření? Pojďme si v tom dnes udělat jasno! Budu se snažit o co nejpřehlednější návod, aby ses k němu mohl/a v budoucnu kdykoliv vrátit, když náhodou některý z tvarů zapomeneš. Musím říct, že se to rádo plete a zapomíná, protože přechodníky používáme zřídka a navíc je kolem sebe jen horko těžko uslyšíme v mluveném jazyce.
Tak jdeme na to! Už se nemůžu dočkat! Přechodníky aneb moje milované češtinářské téma. :))
Na začátek bych chtěla jen upřesnit, že dnes bude řeč pouze o přechodnících PŘÍTOMNÝCH, neboť ty patří k těm, které se nám v současnosti při psaní uměleckého textu hodí. Minulé přechodníky nepoužívám ani já, jsou to skutečné archaismy. :)
Pokud netušíš, jak vypadá minulý přechodník, tak jen pro představu: přinesši, udělavši apod. Myslím, že taková slova v novodobém textu už nenajdeme, co myslíš? :D Někteří odborníci by se shodli dokonce i na tom, že ŽÁDNÉ přechodníky už dnešní spisovatelé nepoužívají...
Já jako milovník přítomných přechodníků
Já se však za přítomné přechodníky snažím bojovat a zachovávám je i ve svých textech, protože se mi osobně moc líbí a mám takové malé (bohužel naivní, haha) přání, aby se z češtiny nevytratily úplně, aby se jich současní spisovatelé nevzdávali.
Samozřejmě hodně záleží na typu textu. Do některých se přechodníky vůbec nehodí a není dobré je do nich "cpát" na silu. Pokud je příběh například zasazen do současnosti a ještě ke všemu je vyprávěn současnou obecnou češtinou, asi není nejlepší nápad tam přechodníky zapracovávat. :D
Naopak třeba do fantasy příběhu odehrávajícího se v prostředí středověku nebo obecně do příběhů, které jsou zasazeny do minulosti, pasují přechodníky jako lavor na zadek! (Doufám, že mi odpustíš toto přirovnání, mám ho ráda! :D).
Některé výzkumy ukazují, že v poezii je užití přechodníků četnější než v próze. Je to možné, protože próza nemusí být vždy tolik poeticky psaná jako báseň.
Víš, jakou mají přechodníky vlastně funkci, proč se ti můžou hodit?
Slouží k zhuštění či ozvláštnění textu, ale také, a to je pro nás hodně užitečné, nahrazují hlavní větu spojenou se zbytkem souvětí spojkou "a" nebo dokážou nahradit věty vedlejší, které jsou uvozené například spojkou "když" a "který". A to se při spisovatelské praxi hodí neskutečně! Věř mi... Taky ti někdy přijde, že tvůj text doslova přetéká těmito frekventovanými spojkami jako je "který", "když" apod.? Je to neustálý boj, který je těžké stále úspěšně vyhrávat, proto děkujme Nejvyššímu za přechodníky!
Amen.
"Tak jo, už jsi mi je vychválila doslova až do nebe, pojď mi ukázat na ně návod, ať můžu jít co nejdřív zase psát!"
Možná se ti hlavou honí právě tato slova... :D No jo, znáš mě... Ráda se v článcích rozepisuju. Ale není se čemu divit. Zaprvé jsem pisálek, ti se rádi rozepisují, a zadruhé téma přechodníků je poměrně obsáhlé, nedá se shrnout do pár vět, aby to bylo k něčemu užitečné... (A to se ještě zabýváme pouze jedním z jejich druhů!)
Přechodník přítomný (od sloves NEDOKONAVÝCH)
například: Pokuřujíc píše dopis (tzn. pokuřuje a u toho píše dopis), Pokuřujíc psala dopis (tj. pokuřovala a u toho psala dopis).
Jak ho vytvoříme?
Nejprve si sloveso dáme do 3. osoby množného čísla a přítomného času, následně od slovesa odtrhneme koncovku (ta část, která nám po odtržení koncovky zbyde, se nazývá kmen, například: nes-ou, pros‑í, sázej‑í)
A k tomuto kmeni se připojují 2 druhy přípon:
1. Přípony sloves, která ve 3. os. mn. č. končí na ‑ou:
- ‑a (pro mužský rod čísla jednotného)
- ‑ouc (pro ženský a střední rod čísla jednotného)
- ‑ouce (pro všechny rody čísla množného)
Příklady: nesa, nesouc, nesouce, bera, berouc, berouce, jda, jdouc, jdouce
2. Přípony sloves, která ve 3. os. mn. č. končí na ‑í, popř. ‑í/‑ou, ‑í/‑ejí:
- ‑ě/e (pro mužský rod čísla jednotného)
- ‑íc (pro ženský a střední rod čísla jednotného)
- ‑íce (pro všechny rody čísla množného
Příklady: maže, mažíc, mažíce; kryje, (oni kryjí/kryjou) kryjíc, kryjíce, (oni kupují/kupujou) kupuje, kupujíc, kupujíce
Tak to by bylo ze základních pravidel všechno. Myslím, že i tak si říkáš, že je toho dost, mám pravdu? Tvoření přechodníků vyžaduje trochu víc úsilí, protože se ta pravidla musíme učit trochu nazpaměť, kvůli tomu, že je nepoužíváme v běžné denní komunikaci.
Používáš rád/a přechodníky? Moc by mě zajímalo, zda nejsem jediný takový blázínek, který je má rád... Můžeš mi o tom napsat. :))
Měj se krásně! :))
Tvá Teri :**